Čas od času budeme přinášet zajímavé statistiky z historie moravské Le Mans série. Jako první jsme si vybrali skupinu LMP2 a pořadí těch, kterým se podařilo v průběhu let v LMP2 zvítězit. Nejprve trochu z historie LMP2. Tato skupina vznikla rozdělením původního LMP před sezónou 2010. Tehdy se začaly objevovat nové Pancary se zadními šírokými mechovými koly a poněkud sofistikovanějšími podvozky, než byly tehdy nejrozšířenější podvozky Tamiya F103 GT. Navíc tu byly i extra široké placky Pro10, i když v té době se v LMS jednalo o historické kousky. To byl dostatečný důvod rozdělit prototypy v LMP do dvou podkategorií, LMP1 a LMP2. Kromě omezené šířky zadních kol se LMP2 vždy, až do dnešních dnů, vyznačovala omezením motorů na 10.5T závitů.
Ovšem právě omezená šířka zadních kol se postupně ukázala jako velmi limitujícím faktorem pro rozvoj této kategorie, neboť podvozky F103 GT, pro něž byla LMP2 převážně určena, záhy téměř vymizely, a tak špičku LMP2 tvořilo několik specialistů na LMS s upravenými Pancarovými podvozky. Pro ostatní nepravidelné účastníky LMS však takto upravovat své modely nebylo příliš motivující, a navíc Luděk Maléř se svojí stařičkou Lolou T530 na podvozku F103 GT všem ukazoval, že vliv aerodynamické karosérie je při rychlosti dané motory 10.5T podstatně výraznější, než šířka zadních kol. Odsud už nebylo daleko od myšlenky změnit skupinu LMP2 v kategorii, kde se budou scházet věrné modely s realistickými karosériemi, neboť z LMP1 se mezitím stala kategorie nejrůznějších speciálů s ryze účelovými karosériemi, často mající s reálnou předlohou modelů minimum společného. A soutěžit proti nim třeba s klasickým modelem skupiny C se stalo prakticky nemožným, zatímco Luděk Maléř zůstával s ryze aerodynamickou karosérií Lola na starém plastovém podvozku Tamyia a s velkou 'lopatou' na zádi v LMP2 neporazitelným. Navíc totéž auto s reálnou karosérií Panoz GTR-1 poněkud zaostávalo.
Od roku 2014 tedy Loly a podobná monstra z LMP2 zmizela a stala se z ní kategorie snad nejrychlejších věrných modelů v republice. Luděk Maléř se ještě jednou o účast v LMP2 se svým Panozem pokusil, nicméně už neuspěl a z LMP2 se záhy vypařil. Přesto do dnešních dnů zůstává nejúspěšnějším jezdcem této kategorie - alespoň, co se počtu vítězství týče, nikoliv titulů. Nikdy totiž nejezdil natolik pravidelně, aby mu to v některém ročníku stačilo na stupínek nejvyšší.
A jak tedy vypadá aktuální pořadí jezdců LMP2 podle počtu vítězství?:
11 Luděk Maléř
10 Martin Krejčí
9 Tomáš Rajdus
7 Filip Rajdus
6 Roman Krejčí
3 Petr Goluch
3 Roman Štalmach
2 Wojciech Bukryj
1 Jiří Groch
1 Martina Csonková
1 Michaela Szotková
1 Petr Macháček
1 Milan Cendelín
1 Martin Janíček
Jedná se o stav před zahájením sezóny 2016, v tuto chvíli si další vítězství připsal polský jezdec Wojciech Bukryj, který v LMP2 zvítězil v úvodním závodě ročníku 2016, přičemž dosáhl třetího vítězství v řadě za sebou - jedinou škodou je, že neplánuje absolvovat celý seriál, patrně by hodně promlouval i do absolutního pořadí.