Úvodní podnik letošní Moravian Le Mans Series v Holešově splnil očekávání a 31 jezdců, kteří startovali ve čtyřech finálových jízdách potvrzuje vysoký zájem o tento v mnohém jedinečný šampionát. Tentokrát se jel navíc ve spojení s Národní šampionátem Xray Challenge World GT, který na start přitáhl pochopitelně řadu jezdců, kteří ještě LMS nejeli. Některým se možná nová zkušenost líbila, jiným chyběla možnost škrtání alespoň jedné nepodařené jízdy. Faktem je, že letní serial World GT plánuje dvě finálové jízdy po 10ti minutách, jejichž nájezdy se sečtou a tím pádem bude také konec se škrtáním nepovedených jízd. V neposlední řadě dává možnost vytrvalostně dobře jedoucím jezdcům dostat se v konečném pořadí před jiné jezdce, které by jinak nikdy neporazili a tak je to třeba více motivuje. Záleží na úhlu pohledu.
Kvalifikační jízdy se jely rovněž ve čtyřech rozjížďkách. Jezdci byli rozděleni zhruba podle očekávané rychlosti, aby si příliš nepřekáželi. Stejně bylo cílem dosažení dvou nejrychlejších kol, takže o nějakém překážení vozů na trati, přes některé obavy, nebylo ani řeči. Z oněch dvou kol se udělal průměr a tak se jezdci krásně rozdělili do 4 finálových skupin, kde spolu jezdili po 8 a každý měl dostatek prostoru na dráze i díky velkému koberci, který je na závodech v Holešově samozřejmostí. Tentokrát byla dráha méně plynulá, než v předešlých závodech a poprvé jezdce překvapila jízdou po směru hodinových ručiček.
Již v kvalifikaci ukázal svou převahu na trati Michal Abrahámek a vyjel si pole-position. Překvapením bylo druhé místo Tomáše Rajduse, který jezdil ve skupině LMP2, tedy s plackou, která nemá široká pancarová kola, ale pouze 30mm úzké DTM kola, ať již mechy či bezdušáky. Oproti jezdcům World GT však pravidla LMS umožňují i silnější motory a tady se asi dalo získat, což potvrdil i Luděk Maléř, který byl sice na startu šestý, ale velmi rychle ukázal, že má namířeno k vyšším metám. Třetí místo na roštu si vyjel Roman Krejčí, jehož vůz byl nejrychlejším speciálem podle pravidel LMP1, což jsou vlastně pancary bez omezení. V přímém porovnání s Abrahámkem tak vyšlo najevo, že stále chybí opravdová špička ve skupině LMP1, která by využila naplno možnosti předpisů. Krejčí měl navíc prakticky od začátku dne problémy s prokluzem na zadní nápravě, který se mu až do cíle nepodařilo vyřešit.
Samotný závod se jel na 5 finálových jízd po 6ti minutách, aby byl splněna minimálně časový délka závodu LMS. Všechny nakonec vyhrál Abrahámek, i když to někdy bylo poměrně velmi těsné. Ukázalo se, že oba nejrychlejší jezdci LMP2, tedy Rajdus a Maléř patří to trojice nejrychlejších a téměř vždy se střídali v pořadí na druhém respektive třetím místě. Velmi rychlý byl ovšem také Petr Rovný, který se blýskl již v prvním finále, kdy se prohnal přes Krejčího a dojel tak před ním až do cíle na druhém místě. V dalších finálovkách se ještě do první trojice vešel Miroslav Dolanský, který patřil k favoritům závodu, ale jednu z nich nedokončil a tak se stal jedním z nešťastlivců, kteří se propadli v pořadí. Za vítězným Abrahámkem dojel tedy Rajdus o pouhou půl sekundu před Maléřem! Maléř si však zaslouží výraznou pochvalu za jízdu, kterou předváděl s letitým podvozkem Tamiya F103GT, který v poli drtivě ovládaném podvozky Xray X10 a X10 link dokázal dojet na třetím místě. Na druhou stranu asi používal karosérii s vůbec největším přítlakem v poli, tedy Lolu T530. Do desátého místa se ještě vešel mladý Tomáš Koudelka, který jezdí na podvozku Asso 10R5. Mezi karosériemi kraloval tradičně Mulsane, tedy kopie Porsche 911 GT1-98. Kromě zmíněné Loly se prosadila karosérie Porsche 962 a pak spider Royce RM1, kterému v rukou Jiřího Adámka patřilo 11. místo. Petr Rovný nakonec dojel čtvrtý před Milanem Peškou, který se ještě dostal před Krejčího.
Kromě zmíněných skupin se do LMS počítá také tzv. GT, což ovšem nemá nic společného s World GT, ale jedná se o pohodové ježdění se sportovními vozy skutečných GT předloh navíc s omezením na 21,5T motory. Tady o prvenství bojovali dva jezdci z Orlové, Rostislav Kuš a Roman Holaň. Oba si to na trati patřičně rozdávali a byly to krásné souboje, ze kterých vyšel vítězně Kuš, který vsadil na osvědčený podvozek Tamiya F103GT, zatímco Holaň využil možnosti předpisů startovat s degradovaným podvozkem 4WD, který je poháněn pouze na zadní nápravě. Třetí místo dojel tradiční jezdec této skupiny Tomáš Jírů. Jako poslední mohykán ve startovním poli sázel ještě na motor Johnson. Samostatnou kapitolou je potom poslední skupina tzv. LMS40, která je určena pro vozy osazené jednotnými bezdušáky Sorex 40 na zadní nápravě. Tady zcela ovládl závod Jan Matyáš před Romanem Štalmachem.
Další závod moravské Le Mans série se pojede 26. března v Ostravě na zcela nové halové dráze. Abrahámek bude bohužel chybět a tak se dočkáme zřejmě dalšího jména v listině vítězů. Spojený závod World GT a LMS sice mohl u někoho působit komplikovaně, ale přitáhl na startovní rošt nejvíce vozů do jednoho závodu a pro milovníky poháněných modelů pouze zadní nápravou to byla jistě pastva na oči podtržená skutečností, že se na těchto závodech klade důraz na skutečné závodní předlohy, jak je vidět i ve výsledkové galerii na adrese http://www.lemans-serie.cz/photo/Holesov-2011-02-26-327.html. Bez zajímavosti není ani to, že právě modely postavené a nastříkané podle předlohy mají své vlastní hodnocení, podobně jako se hodnotí například pohár měst, nebo pohár konstruktérů, kterému zcela dominuje stejně jako loni značka Xray.
Děkujeme pořadatelům z rcxauta.cz za umožnění tohoto závodu, stejně tak jako panu Magdovi, který odvedl profesionální práci za počítačem. Velké díky patří každému jezdci, který se závodu zúčastnil, protože bez nich by závody nikoho nebavilo pořádat ani jezdit. Těšíme se na viděnou do Ostravy do velké sportovní haly.
