Již pohled do startovní listiny závodu na trati Frýdek Místek Sokolík ukázal, že si cestu do série Le Mans udělají opět i vzdálenější jezdci. Již v pátek večer na dráhu přijeli zástupci RC Auta Hradec Králové Martin a David Špráchalové. V sobotu ráno si pak své depo stavěli i borci ze Vsetínska a Vizovicka. Přesto drtivá většina jezdců byla tvořena závodníky z Ostravska a Frýdecko-Místecka, ale své silné zastoupení má třeba i Orlová či Havířov. Právě i hodnocení týmů a měst dotváří jistou výjimečnost celého seriálu, kde nestačí odjet dvě kratičké finále bez chyby, ale jezdec musí být během celého závodu, který se jede na 4x 15 minut neustále v maximální pozornosti, aby neudělal chybu, protože jen tak může v konkurenci, která je závod od závodu tvrdší a silnější uspět. Ostatně zde se okruh favoritů rozšířil na čtyři jezdce, kteří mohli reálně uvažovat o vítězství a každý z nich odkroužil v čele závodu značnou porci kol.
Kvalifikace nabídla jezdcům dvě jízdy po 7 minutách s tím, že pole jezdců bylo rozděleno na 4 skupiny, aby měl každý dost času i prostoru zajet své nejrychlejší kolo. Pořadí na špici se neustále měnilo a rozhodovaly desetiny, ale někdy i setiny sekundy. Zpočátku se na čele objevil mladý Tomáš Koudelka, ale záhy ho překonal Pavel Rajdus, vedoucí jezdec seriálu. Ale ani ten se neohřál na čele dlouho, protože začal tlačit Václav Buchta, který jel letos poprvé na asfaltu a evidentně si to užíval od začátku. Zrychlil i Roman Krejčí a vyhoupl se na druhé místo. První tři jezdce dělily od sebe 4 desetiny sekundy... Ve druhé kvalifikaci překvapil Roman Krejčí a držel si první místo i v součtu obou kvalifikací, ale pak náhle jeho Speed Passion GT odmítl spolupracovat a začalo drama, zda se mu podaří nastoupit do závodu. O pole position přišel po následujícím tlaku Václava Buchty, který si výborným časem 15,382 sekundy upevnil dominantní postavení v kvalifikačních jízdách. Tomáš Koudelka si vyjel třetí místo a na Pavla Rajduse zbyla až čtvrtá příčka. Překvapivě rychlí byl i Jiří Veverka na pátém místě, jinak člověk, který závody na Sokolíku pořádá, komentuje a když se zadaří, tak si i zajezdí a jde mu to výborně. Celou první desítku obsadili jezdci LMP1, tedy neomezených placek, tzv. pancarů. V LMP2 na úzkých DTM kolech byla nejrychlejší Martina Csonková se zapůjčených vozem a držela 11. místo. V obsazené skupině GT vozů s motory 21,5T byl jen těsně první Jan Košík před Rostislavem Kušem.
V prvním finále se na začátku měnilo pořadí na špici, kde bojoval Buchta, Koudelka a Krejčí, zatímco Rajdus stahoval ztrátu po nepatrném zaváhání. Ale postupně se dostal na třetí místo a v samotném závěru i těsně na druhou pozici a o 3 desetinky porazil po 15 minutách Koudelku. Václav Buchta udržel vedení do cíle a vypracoval si náskok 9ti sekund. Roman Krejčí lehce během závodu začal zaostávat a nakonec nestihl najet stejný počet kol jako vedoucí trojice a zdálo se, že vypadl z bojů o první místo. Nicméně i tak byl jeho start úspěchem, protože mrtvý regulátor se nepodařilo oživit. Tak padlo rozhodnutí opustit závod formulí, kde měl tento jezdec obrovskou převahu a v podstatě nebylo o co závodit. Nicméně regulátor z formule zdaleka nedosahuje kvalit SpeedPassionu a co hlavně, nepodporuje senzorové motory, kterým byl podvozek pancaru osazen. Nicméně se podařilo podvozek rozchodit a přes problémy se zrychlením, kdy docházelo k nějakým mezistavům, vůz jezdil vyrovnaně a držel dobře v zatáčkách. Martin Krejčí na pátém místě odolal útokům Petera Mudráka a Tomáše Poula, tedy domácím jezdcům RC Clubu Frýdek Místek, před které se z béčkového finále dostal i rychlý Rostislav Zapletal. Jan Košík coby nejrychlejší jezdec GT se uplatnil na devátém místě prvního finále. V LMP2 se prosadila po problémech Martiny Csonkové Lucie Krejčí a průběžně se tak dostala do vedení.
Druhá finálová jízda se nesla ve znamení souboje Buchta a Rajdus. Koudelkovi jeho Asso začalo ke konci více a více klouzat a ztratil několik sekund na Romana Krejčího, který tak dojel třetí. Vítězný Rajdus stáhl pár sekund ztráty na Buchtu, který však stále vedl. Jan Košík byl tentokrát dokonce osmý a ani Rostislav Kuš na desátém místě nezahálel. Lépe se tentokrát dařilo jezdcům z Hradce Králové, kteří měli v prvním finále přeci jen nepříjemné problémy s vozy. Václav Buchta v této jízdě posunul traťový rekord pro vozy 2WD na 15,091.
Třetí čtvrtina soubojů vyznívala velmi dobře pro Romana Krejčího, který většinu závodu až do samotného konce vedl. Stíhal ho ovšem Pavel Rajdus, zatímco favorizovaný Buchta měl problémy s podvozkem, konkrétně slabým místem Xray X10 link, tedy zadní osou. Klesl na sedmé místo v této jízdě a jeho vyhlídky na zlatou medaili, se rozplynuly. Koudelka v průběžném pořadí také klesl, konkrétně za Romana Krejčího, který se tak postupně propracoval na druhé místo. Rostislav Kuš s lepším nejrychlejším kolem než Košík dojíždí devátý, ovšem stále právě za Košíkem.
Další vyrovnaná jízda, kde vedl většinu závodu Roman Krejčí, ale v závěru opět podlehl náporu Pavla Rajduse, ukončila dlouhý a náročný vytrvalostní závod. Nakonec o dvě sekundy tedy potvrdil své celkové vítězství Pavel Rajdus před Krejčím. Václav Buchta se blýskl třetím místem, ale jeho stroj již neposlouchal tak dobře, jako v úvodu závodu. Nicméně se mu podařilo v celkovém hodnocení poskočit zpátky na třetí místo před Martina Krejčího. Tomáš Koudelka si svou porci smůly vybral v poslední jízdě, kdy se potýkal s problémy a bohužel klesl na celkově desáté místo. Výborným pátým místem se prosadil nováček v této sérii Tomáš Poul. Zapletal porazil rychlého Mudráka. Osmé a deváté místo patřilo nejrychlejším borcům skupiny GT, tedy Košíkovi a Kušovi. Třetí místo v této skupině obsadil nakonec Jiří Hrabec, jehož vůz na rovných úsecích ztrácel výkon. Příliš se nedařilo rychlému Romanovi Holaňovi, který se musel spokojit s umístěním za Tomášem Jírů i Martinem Špráchalem a jeho krásným Aston Martinem. Smůlu měl i další rychlík, mladý Jakub Zapletal, který v jedné z finálových jízd zlomil t-bar na svém X10. Ve skupině LMS40, kde jedou vozy na předepsaných gumových kolech Sorex40 nakonec vyhrál tvůrce této kategorie Roman Štalmach před Fanánem Stodolou. Smůlu měl Zoltán Bagári, když v jedné finálové jízdě přišel o rameno řízení hned v první minutě.
Únava, pocit z náročného, ale krásného závodu, někdo větší radost, někdo zklamání nad selhání techniky či jezdeckého umu, to vše byly pocity jezdců, kteří si tento závod parádně užili a jistě se již mnozí těší na další pokračování za 14 dnů v Ostravě na dráze, která teprve vzniká a snad nabídne také krásné závody. Měla by to být trať poměrně rychlá a rozlehlá.
Le Mans série dokazuje svou vzrůstající úroveň, kdy od loňského závodu na této trati udělala pořádný skok kupředu ve vyrovnanosti, kvalitě jezdeckého pole a pochopitelně i ve výkonnosti jezdců. Sledují se rekordy na jedno kolo, kde došlo k zlepšení o 1,2 sekundy! Ale o 7 desetiny se zrychlila například i skupina GT. Tak se stalo, že rekordní kola překonala celá řada jezdců a loňský vítěz závodu by se letos musel spokojit se svým nájezdem 207 kol s osmým místem, když letos ti nejlepší najeli 231 kol! Prokázalo se, že nám na severní Moravě vyrostla nejpočetnější skupina příznivců 2WD vozů s pohonem na zadní nápravu a kupředu jde i jejich jezdecký potenciál.