1.5.5.2024Blansko
2.8.6.2024Otrokovice
3.27.7.2024Frýdek Místek Sokol
4.24.8.2024Svitavy
5.22.9.2024Brno Bosonohy
6.28.9.2024Hudy Arena
7.12.10.2024Otrokovice
8.23.12.2024Ostrava
| Přihlásit Skip Navigation LinksHlavní stránka > Články a reportáže > Po delší pauze konečně pokračujeme

Po delší pauze konečně pokračujeme

12. 5. 2021

Blansko 2021

Od posledního závodu Le Mans série v Brně uplynulo prakticky půl roky. Zcela jsme přišli o zimní sezónu a vlastně i důležitý finálový závod v Ostravě s tradičním předáním cen. Naštěstí se podařilo všechny kalendáře účastníkům, kteří odjeli nadpoloviční většinu závodů, nějakým způsobem předat. Diplomy na tvrdém podkladu se předávali až v Blansku těm, kteří přijeli. Počet účastníků nebyl nikterak veliký, ale myslím, že přesně odpovídal době a možnostem pokojného setkání. Vše se vydařilo na jedničku, souboje, počasí i čistota a férovost soubojů. Za to moc děkujeme všem, kteří se na zdárném závodě podíleli.

Několik pilotů ještě před sobotou poslalo omluvenku z různých důvodů. Byla to škoda, protože bitvy v poli mohly být ještě zajímavější. I tak se podařilo na start postavit čtveřici doutníků v rámci závodu Formule 1 Classic. Stejně jako v Le Mans sérii čekalo na jezdce monopostů celkem osm kvalifikačních rozjížděk, ve kterých se jezdci utkali o pole position. Ovšem ranní kvalifikace byly spíše seznamovací, protože dráha byla poměrně studená, vždyť ranní teplota ve stínu byla blízká nule a časy se pochopitelně postupně zlepšovaly. Oproti loňské kvalifikaci se vedoucí jezdec posunul o půl vteřiny. Bohužel loni druhý Marek Helbich kvůli komplikacím s cestováním do zahraničí nepřijel, ale řady jezdců posílil velmi rychlý Libor Prchal s vozem Ferrari a podvozkem Fenix. RC Team Vysoké Mýto nakonec poslal na start výborně rozjetého Jakuba Vaňka a svou premiéru si odbyl i ostravský David Gula, který si přestavěl podvozek Xray. Krásné souboje nabízely tradičně zejména první kola čtyř finálových jízd po pěti minutách. Vítězem se stal jezdec s nejvíce najetými koly za nejkratší čas s tím, že nejméně povedené finále se škrtalo. V součtu tří jízd se vítězný Roman Krejčí zlepšil oproti loňsku o 25 vteřin a rekord na jedno kolo se posunul o 3 desetiny na 15,210. Jakub Vaněk si dokázal za zády udržet rychlého Libora Prchala a byl rychlejší než loni druhý Helbich. Velký progres se povedl v poslední jízdě i Davidu Gulovi, když zajel kolo pod 16 sekund a téměř se vyrovnal ostatním soupeřům. Omluvil se Tomáš Frantal, který přestavěl model Tamiya F104 a snad se objeví na druhém závodě na Sokolíku v červnu.

V Le Mans sérii se na poslední chvíli odhlásil Miloš Pokorný a skupina LMP1 tak osiřela. Jediný vůz postavil do dvou kvalifikačních jízd Roman Krejčí. Šlo o tradiční podvozek Corally Pro10 v tzv. mokré variantě s motorem 10.5T, aby vydržel bez problému 15 minut jízdy. Novinkou byla karosérie KaTi, která se před lety zkoušela v Německu a bohužel zapadla v propadlišti dějin. První jízda byla s touto karosérií zvláštní, vůz šel velmi rychle „za volantem“, ale ve druhé, když už byla příznivější teplota se s modelem dalo jezdit poměrně slušně a spolehlivě. Nicméně v tu dobu už bylo dávno rozhodnuto, že jezdec pojede ve skupině LMP2, aby se zvýšila atraktivita boje o první místa. Navíc nová karosérie Lola T300 Can-Am má problém s materiálem, ze kterého je vyrobena. Přední část se štípala i při běžné jízdě přes obrubníky. Jinak ale působila velmi pěkně, zejména poté, co miniaturní kabinu vystřídal pilot uříznutý z nepoužívané formulky.

Nádherné zážitky přinášela už samotná kvalifikace. Žádné nudné ježdění v předem jasném pořadí, ale vždy překvapující hlášení rozhlasu, kdy se pořadí měnilo každou minutu. Chvíli vedoucí Martin Krejčí je po další minutě až čtvrtý, jezdce na prvních čtyř místech dělí desetiny a setiny. Do posledního kola není jasné, kdo ovládne kterou kvalifikaci. Kdo to nezažil, ten by to měl napravit. Pořadí se vždy míchalo a snaha o dosažení nejlepšího času tlačilo čas pod 13 sekund. Nebyl to tedy extrémně rychlý den, ale zkrátka pro mechová kola tentokrát dráha nebyla příznivá, což nahrávalo jezdcům skupiny GT, kteří vsadili na konfiguraci GT Stock. A rekordní počet účastníků i díky silnému obsazení ostravského týmu RORO přinesl svěží ovoce mezi tradiční účastníky seriálu.

Do kvalifikací najelo na 19 vozů, ovšem bylo to tím, že někteří po dlouhé pauze zkoušeli dva vozy. Takovým staronováčkem ve skupině LMP2 byl českobudějovický matador Libor Prchal, který vodil překvapivě jediné Porsche 962C ve startovní listině. Velmi rychlou formu odhalil již dopoledne Jakub Vaněk, naopak s řiditelností vozu se po celý den potýkal jeho týmový kolega a táta, Jirka Vaněk. Martin Krejčí si dokázal těsně poradil s Liborem Prchalem, ale za nimi se už vyjímalo jméno nejrychlejšího jezdce Tomáše Vostala. Stejně jako loni je to on, kdo určuje limity skupiny GT Stock. Překvapivě mu byl v čase na kolo nejblíže zkušený Pavel Červenka. Ten do své čtyřkolky s novou GT karosérii uložil motor pouze 21.5 závitový a přesto vypálil rybník soupeřům jako je Aleš Trojka, Tomáš Foltýnek či Ludva Košík. Klasické vozy GT zastupoval David Gula, který ovšem v daném handicapu mechových kol na nejrychlejší soupeře nestačil. S technikou se potýkal i úspěšný Antonín Hudec. Zajímavé byly i souboje mezi vozy LMP3 a GT2. Tam hrál prim Igor Kratochvíl s vozem vlastní konstrukce LMP3. Přesto díky technickým problémům a ztráty téměř deseti kol v jedné finálovce to byl právě on, kdo se postaral o drama s Lucii Krejčí, která čistou a pravidelnou jízdou smázla ztrátu a rozhodovalo až poslední finále a rozdíl pouhých dvou kol. Na poslední chvíli do soubojů zasáhl i domácí Pavel Magda, jeho BMW M3 bývalé kategorie hobby výrazně ztrácelo na rovině, ale výborná znalost blanenských oblouků přinesla souboje a předjíždění, kdy to Pavel nedal nikomu zadarmo. Souboje o předjetí trvaly většinou několik kol, než se třeba Lucii podařilo Pavlovi odjet natolik, aby ji nepřekvapil v některé z posledních zatáček před cílovou rovinkou. Čistou jízdou se mohl pochlubit i Vojtěch Václavík, který přemýšlel o přestupu do LMP3, ale zatím zůstal věrný GT2.

Kvalifikace rozdala karty, ale přestože byl závod jejím odrazem, nebyla nouze o dramatické okamžiky, které prostě na klasických RC závodech nezažijete. Dvoukolový náskok z první finálové jízdy se rozplynul jako pára nad hrncem v momentě, kdy se vedoucí Mazda (snad) po chybě pilota ocitla v leteckém show zakončeném nárazem do plotu a ztrátou zadního křídla. Vůz byl téměř neovladatelný a čtyři předjetí o kolo zpět věstily velké drama v závěru dne. Otázkou je, zda to byla skutečné jezdecká chyba, nebo byl na vině ztracený kloub držící boční link, který nebyl nehodou nijak dotčen a k jeho ztrátě mohlo dojít o zatáčku dříve, protože nebyl v místě havárie nalezen.

Souboj o první místo byl tak přímý mezi Kubou Vaňkem a Liborem Prchalem. Ovšem Roman Krejčí mohl pomýšlet na nemožné, pokud by se mu v každém ze dvou zbývajících finále podařilo soupeřům o kolo ujet. Třetí část závodu se pro něj přes rychlost soupeřů vyvíjela dobře a náskok půl kola po pár minutách byl nadějný. Ovšem najednou zůstal bílo-modrý vůz stát na dráze. Ani restart regulátoru nepřidal jezdci více než jedno kolo. Problém se podařilo odhalit a opravit až v době, kdy se už odstartovala poslední jízda dne, tedy za hodinu. Ale jezdec si alespoň mohl ověřit, že vše funguje na výbornou a elektronika je v pořádku. Ovšem to už se veškerá pozornost přesunula na epický boj o první místo mezi Prchalem a Vaňkem. Po závodě se oba shodli, že kdyby kvůli ničemu, tak pro snad patnáct minut dlouhý souboj to jednoznačně stálo. Myslím, že na tento závod ani jeden z dvojice snad nikdy nezapomene. Těžko spočítat, kolikrát se oba jezdci vystřídali ve vedení. Každopádně podle průjezdů cílovou čárou v jednotlivých kolech to bylo třikrát v rozmezí mezi čtvrtým a šedesátým kolem. Přestože měl více kol ve vedení závodu Kuba Vaněk, vítěz třetí finálové jízdy, nakonec se radoval Libor Prchal, kterému se dokonce podařilo projet cílem do dalšího kola, zatímco klakson zastavil Kubu o sedm desetin o kolo dříve. Rozhodoval však součet všech čtyř jízd a ten vyzněl pro Jakuba Vaňka. Po nervy drásajícím souboji asi nikoho nepřekvapí, že ani šedesát minut oba piloty nerozdělilo a oba najeli shodný počet kol 261! Martin Krejčí dojel třetí a ztrácel již znatelných deset okruhů. Pak se již radovali nejrychlejší jezdci GT, konkrétně Vostal, Červenka a trojici uzavíral Trojka těsně před Foltýnkem. Tonda Hudec v závodě porazil Davida Gulu mezi zadokolkami GT. V LMP3 se radoval Kratochvíl před Lucií.

Závod byl zajímavý tím, že zde poprvé v historii seriálu vyhrál Jakub Vaněk a zapsal se do pomyslné historie vítězů závodů Moravian Le Mans Série, která pokračuje v červnu, přesněji 12.6., ve Frýdku-Místku na Sokolíku. Tam se pojedou v sobotu elektromodely, Le Mans a formule (tentokrát vypsané i pro okřídlené modely se samostatným hodnocením nových F1 a doutníkových F1) a v neděli se na trať vrhnou spalováci v rámci seriálu Veteran Tour 2021.

Jak vypadá statistika vítězů za třináct let historie seriálu?

Roman Krejčí/CZ 58 vítězství

Ondřej Kulhánek/CZ 10

Filip Rajdus/CZ 9

Pavel Rajdus/CZ 4

Luděk Szostek/CZ 3

Tomáš Rajdus/CZ 3

Daniel Urban/CZ 2

Karel Kratochvíl/CZ 2

Libor Holub/CZ 2

Martin Krejčí/CZ 2

Petr Novotný/CZ 2

Tomáš Poul/CZ 2

Jakub Šimurda/CZ 1

Jakub Vaněk/CZ 1

Jiří Groch/CZ 1

Luděk Maléř/CZ 1

Marek Helbich/SK 1

Martin ml. Zvára/CZ 1

Matěj Kupčík/CZ 1

Michal Abrahámek/CZ 1

Miroslav Dolanský/CZ 1

Pavel Melicher/CZ 1

Piotr Blazucki/PL 1

Radek Flek/CZ 1

Robert Okoński/PL 1

Roman Štalmach/CZ 1

Tono Sloboda/SK 1

Wojciech Bukryj/PL 1