| Přihlásit Skip Navigation LinksHlavní stránka > Články a reportáže > 10. Le Mans Blansko je minulostí

10. Le Mans Blansko je minulostí

25. 6. 2019

Ohlédnutí za závodem, jehož průběh přerušil déšť

Jubilejní, již 10. setkání vozů Le Mans se uskutečnilo 22.6.2019 v malebném prostředí RC autodromu v Blansku. Místní klub v čele s Pavlem Magdou u počítače a jeho paní v bufetu se opět postarali o dokonalý zážitek spojený zároveň s vypjatými souboji na dráze. O nejrůznější potíže není ve vytrvalostních závodech moravské Le Mans série nouze. Jezdci byli rozděleni do početných tří skupin po 10ti jezdcích, takže to na dráze někdy až příliš vřelo. Naopak superrychlým speciálům skupiny LMP1 docházely baterie na konci jízd, a to byl opravdu tlak nejen na setup regulací, ale i nápor na nervy. Do poslední chvíle neměl nikdo nic jistého. Konzistentní jízdou si nakonec absolutní vítězství vyjezdil Filip Rajdus.

Tradiční volné tréninkové jízdy byly omezeny pouze najetými koly, konkrétně 20 kol během 20ti minut. Jelo se na nejrychlejší kolo a tak bylo pořád co zlepšovat, měnit nastavení, zajíždět do boxu. Prostě drama, které na jiných RC závodech nepotkáte. Nejprve na trať vyrážejí vozy papírově slabších skupin GT či LMP3, ale jede se ve vysokém tempu okořeněném velmi početnou skupinou LMP2. Netrvá dlouho a na dráze se v poměrně optimálním počasí objevují speciály LMP1 nazývané Pro10. Daniel Urban potrénoval již v předvečer závodu a chtěl využít znalosti blanenské trati. Po 12ti kolech jako první v historii seriálu Le Mans série proráží hranici 12 vteřin na kolo a několik minut se raduje s pole position. Ale pak vyráží Roman Krejčí, který z jeho rekordního času ukrojí pouhých 6 tisícin a ujímá se vedení. Drama pokračovalo i v druhé kvalifikaci, kdy Daniel již pod 12 sekund nezajel, zatímco Roman změnil nastavení regulátoru pro rychlejší nájezd kola. Odměnou mu byl nový rekord s hodnotou 11,726 a pět kol pod magickou hranici.

Ovšem neméně zajímavé byly i souboje ostatních pilotů, kteří se postarali o vůbec nejnabitější konkurenci zdejšího závodu snad v celé jeho historii. Sedm jezdců pokořilo hranici 13 sekund na kolo. Třetí je Filip Rajdus, nejrychlejší junior a také Lukáš Vrba s dalším speciálem Pro10. Za Tomášem Rajdusem na šestém místě vidíme Radovana Konopíka, který je zároveň lídrem skupiny LMP2. Jede výjimečně se zapůjčeným podvozkem Corally Romana Krejčího, se kterým měl původně startovat Petr Novotný. Radovan si na vůz rychle zvykl a tréninkový úspěch si mohl dovolit i bez druhé kvalifikace. Ovšem samozřejmě vůz obul do mechů, které sám vyrábí pod značkou Arena12. Byl ovšem velmi těsně sledován Jiřím Vaňkem a slovenským rychlíkem Markem Helbichem. Neztratil se ani Marek Hradiský a Jakub Vaněk na dalších místech. Premiéru si v Le Mans sérii odbyl Radek Procházka a jeho čas přišel hlavně ve finálových jízdách, kde předváděl krásně vyrovnané časy na kolo, které ho posouvaly kupředu pořadím nahoru. Jednoduché to neměli piloti LMP3, kde se opět sešla pěkná společnost. Jan Prchal nakonec těsně ovládl kvalifikaci před Liborem Prchalem, svým otcem. Martin Jurča, tradiční matador skupiny GT3 poprvé zkusil i LMP2 Porsche 962C. S Mini Cooperem tak jel mimo pořadí seriálu. I díky tomu ovládl hodnocení vozů skupin GT Antonín Hudec s vozem Lotus Elise, čímž zajisté překvapil Tomáše Lišku na dalším voze GT3. Jediná žena ve startovním poli, Lucie Krejčí s dalším prototypem Porsche 919 skupiny LMP3 byla v kvalifikaci poslední, ale příliš neztrácela. Není tajemstvím, že na dalších závodech bude mít k dispozici špičkový speciál Norton3D z českobudějovické dílny Prchalů. Pernou chvilku si vybral Jiří Svoboda, jehož Pro10 Roche přichází o zadní osu. Naštěstí to má jezdec do Brna celkem blízko a s povolením pořadatele ujíždí pro svůj druhý podvozek Xray, aby stihl po přestavbě už i první finálovou jízdu. Smekáme před jeho výkonem.

Následují finálové jízdy, které se jedou nekompromisně na 15 minut. Zatímco mnozí si krásně zajezdí, u pilotů LMP1 je cítit nervozita… Vydrží baterie? Je to o připravenosti a trošku štěstí. Závod se rozjíždí ve velkém tempu, protože je znát, že Daniel Urban má dost výkonu, aby předjel vedoucího Romana Krejčího. Ten se ale nechce dát tak snadno a několik kol zdatně odolává rychlejšímu vozu. Když se konečně Danielovi podaří dostat na první pozici, dělá chybu ještě před cílem daného kola, takže papírově vede stále Roman, přesto, že nejrychlejší kolo s přehledem zajíždí Daniel. Příliš neztrácí ani Filip Rajdus s dalším vozem LMP1, ale pouze 200mm širokým. V 57. kole vedoucímu Romanovi vadne baterie takovým způsobem, že ztrácí první příčku, ze které se raduje Daniel. Ovšem ne nadlouho a také jeho baterie ztrácí výkon a do čela jde Filip. Je to nečekaný zvrat závodu, pro některé šťastný, pro jiné nervy drásající. Tady nejde nic předem odhadovat, tady se závodí nejen s časem, ale i taktikou, chladnou hlavou a pečlivou přípravou. A v tom měl navrch jednoznačně Filip, který si dojíždí pro vítězství. Smůlu v podobě nespatření cíle má i Marek Helbich, který bojoval o třetí místo ve skupině LMP2. Krátká baterie však nestačí a pro druhou jízdu je podvozek Xray předělán na dlouhou baterii. Double pro tým Tora dovršil Tomáš Rajdus, který obsadil druhé místo se stejným počtem kol, jako lídr LMP2 Radovan Konopík. Další příčky finále A LMP2 patří zkušeným Jirkovi a Kubovi Vaňkovým, kteří se již stali stálicemi ve skupině LMP2. Své problémy si vybral už v první jízdě taky Marek Hradiský, který měl problém s ovladatelností modelu.

Finále B patřilo Martinu Korotwitschkovi, který ovšem dosáhl na celkově 6. místo před Jakuba Vaňka. Jen těsně za ním dojíždí zmíněný Radek Procházka. Obtížně se proti rychlejším vozům LMP2 prosazují dva nejrychlejší borci LMP3 Jan a Libor Prchalové. Z jízdy odstupuje Juraj Šranko, který představil krásné Audi R10 vůbec poprvé. Poslední finále patřilo Martinu Jurčovi, který si vyjel náskok na soupeře v celkovém hodnocení skupiny GT. Ale tím, že jel mimo pořadí, radovat se mohl Antonín Hudec, kterému to jelo opravdu výborně. Mixované pořadí GT/GT2/GT3 se jeví jako stále vhodnější vzhledem k počtu startujících v jednotlivých skupinách. A přeci jen výkonnost dle předpisů není až tak rozdílná a více záleží na podmínkách a dráze, která je jednou vhodnější pro čisté GT, jindy pro 4WD GT3 a podobně i pro GT2 hobby na techničtější trati.

Druhá sada finálových jízd se již obešla bez Daniela Urbana, který se rozhodl závod skončit předčasně kvůli potížím s výdrží baterie. Roman Krejčí zvolil lehčí převod o několik zubů na pastorku a snížením výchylky plynu. Nakonec jízdu nejen vydržel do konce, ale i zvítězil s náskokem 3 kol na Filipa a zachoval si naději na výmaz manka 7 kol z první jízdy. Nicméně Filipovi se tato jízda vůbec nepodařila podle představ. Jen těsně porazil lídra LMP2 Radovana Konopíka. Třetí finálová jízda byla ve znamení stíhací jízdy Romana Krejčího. Ten musel na Filipa nejet aspoň 2 kola, aby mohl uvažovat o celkovém vítězství. Zajel nejrychlejší kolo závodu a velmi často jezdil pod 12 sekund na kolo. Dle slov jezdce to byla jedna z jeho nejlepších jízd v životě. A bylo to drama, protože to vypadalo, že potřebné dvě kola na Filipa najede, stejně jako bylo téměř jasné, že uvidíme nejvíce najetých kol v desetileté historii závodu. Ale nakonec baterie opět nevydržela a bylo po nadějích. Filip přesto najel úžasných 72 kol a upevnil si vedení, o které ho mohlo připravit pouze selhání v poslední finálové jízdě. Ale když během závodu monopostů formule 1 začalo silně pršet, bylo rozhodnuto, že se čtvrtý běh finálovek nepojede. Filip se tak dočkal svého již 6. vítězství v kariéře Le Mans série. Zajímavostí je, že na triumf v kvalifikaci zatím marně čeká. Zúčastnil se již 62 závodů. Tady je rekordman Roman Krejčí, který ovládl 58 kvalifikací z 99 odjetých závodů.

Radovan Konopík se stal celodenním králem skupiny LMP2 a dokonale tak nahradil Petra Novotného, který se stejným vozem Porsche 962C řádil loňský rok. Za ním skončil těsně Jirka Vaněk a Martin Korotwitschka, který se propracoval z finále B vzhůru na absolutní šestou příčku. Lukáš Vrba si vydobyl bronz v LMP1. Příjemné bylo absolutní osmé místo Radka Procházky ještě před favorizovaným Martinem Krejčí, jehož Mazda tentokrát zaostávala za svým loňským výkonem. Příjemně při svém prvním startu v LMP2 překvapil Martin Jurča, se kterým se bude muset velmi rychle počítat i na stupních vítězů. Jan Prchal se radoval z vítězství ve skupině LMP3 před Liborem a Milošem Dobiašem. Gétéčka ovládl Anotnín Hudec s vozem Lotus Elise. Dávku smůly si tentokrát vybrali jezdci jako Juraj Šranko, Jiří Svoboda, Milan Parák, Marek Hradiský a Daniel Urban. Ale to je motorsport, i když se jedná o závody vozů v měřítku. Je to alternativna sterilním sprintům, kde rozdíly mezi jezdci a technikou zpravidla determinují pořadí ještě před samotnými finálovými jízdami. Tady se muselo jet vytrvale dobře, a hlavně do poslední chvíle pod tlakem, jestli se podaří pořadí obhájit.

Gratulujeme vítězům a těšíme se na oldschoolový závod na Sokolíku ve Frýdku Místku v červenci dne 13.